S Garym jsem chtěla vždycky dělat nějaký psí sport, ale agility, flyball ani nic podobného nás příliš nezaujalo. Pak jsem si všimla nejmladšího psího sportu v Čechách-Obedience, přečetla jsem si v čem to spočívá a šli jsme to zkusit. Musím říct, že nás to docela chytlo, výjma některých detailů.
Ale o co tedy vlastně jde?
Obedience má být vlastně vrchol poslušnosti a ovladatelnosti psa, kde se hodnotí především dokonalá souhra psovoda a psa, kteří mají být vnímáni jako tým a precizní provedení jednotlivých úkonů (pouze na první povel bez další pomoci ze strany psovoda), které ale musí pes plnit s radostí, chutí a musí jim plně porozumět.
Obedience má spoustu výhod oproti ostatním psím sportům. Může jí dělat opravdu jakýkoliv pes, trénovat se dá téměř všude, je přístupná i zdravotně postiženým psům, kteří trpí např. dysplazií a hlavně je založená na motivační hře bez jakýchkoliv razantních postupů.
Obedience mě i Garyho baví, jen si myslím, že je dobré dávat pozor a cvičit jen do té míry, aby se pes nestal na pánovi úplně fixovaný. Cvičit spíš proto, aby se mezi nimi budoval lepší vztah, opravdová důvěra a samozřejmě pevná poslušnost.
Odkazy: www.obedience.cz/ - oficiální stránky obedience v ČR, www.obedience.cz/view.php?cisloclanku=2007070026 - seznam míst, kde si můžete obedienci zkusit.
Videa: